Chornice aneb staletí pod štíhlou kráskou 

Kdy byly Chornice založeny, se asi s určitostí nedozvíme. Také zůstane záhadou, zda prvními stálými obyvateli byli čeští či němečtí osadníci, kteří vedle sebe po staletí žili. Někteří badatelé vysvětlují význam názvu, který by měl znamenat dříví, kmeny nezbavené kůry, nebo les, případně místo, kde se člověk zabýval odkorňováním vytěžených klád. Dominantou Chornic je kostel svatého Vavřince. V roce 1806 byl kostel poškozen vichřicí. Při rekonstrukci znovuzrozeného kostela byly měsíc, hvězdy a vrcholová makovice pozlaceny a do věže uloženy pamětní písemnosti, religiózní předměty a tehdejší mince. V roce 1908 do věže udeřil blesk a zapálil ji. Díky osobní statečnosti a s nasazením vlastního života Adolf Kraus z Biskupic vylezl na hořící střechu a oheň uhasil, i když nebyl členem hasičského sboru. Jevíčská firma Julius Mackerle vypracovala projekt na záchranu vzácné památky a v čele se stavbyvedoucím Josefem Pazdírkem ji v roce 1911 uskutečnila. Kostel je dnes vysoký 64,4 metrů, zastřešená část s věžicemi je vysoká 38,5 metrů, věžice jsou vysoké 9,5 metru a 6,4 metru.

V raném středověku Chornice byly nejspíše samostatným statkem, dle něhož se psali Bilíkovi z Kornic. Od roku 1323 Chornice drželi páni z Lipé, Heraltovi z Kunštátu, Jan z Boskovic a Brandýsa, Dobeš z Cimburka, král Jiří z Poděbrad a Kunštátu, Ladislav z Boskovic - za své vlády přestavěl tvrz na kostel, po smrti pánů z Boskovic se panství dostalo do rukou Velenovi z Žerotína, který před rabujícími císařskými vojsky odešel v roce 1621 do vyhnanství a majetek získal Karel z Lichtenštejna. Dlouhodobé války způsobily pokles mravů a morálky. Různé zločiny byly na denním pořádku. V kraji řádily skupiny zlodějů, z nichž někteří byli dopadeni a v Moravské Třebové popraveni provazem.

Válečné konflikty měly na obec nemalý dopad. Po prohrané bitvě u Hradce Králové byly všechny cesty přeplněny ustupující rakouskou armádou. Na polích se zrajícím obilím byla rozložena pěchota, na Héku dělostřelci. Mezi Chornicemi a Lázy se utábořilo 20 tisíc Rakušanů. Protože bylo chladno, vojáci spálili ploty, dveře a všechno, co se dalo. Všechny domy byly přeplněny vojskem. Ve farní kronice je poznámka, že Prusové byli velcí jedlíci, mnozí snědli na posezení dvacet vajec uvařených natvrdo a několik koláčů. Následky války se projevily na majetkových škodách, ale i lidských životech. Pruské vojsko přivleklo choleru.

V noci z 8. na 9. května 1945 vyhořel obecní dům s německou mateřskou školou a záložnou. Žhářem byl syn váženého německého občana, který uprchl z armády a ukrýval se v Olomouci. Když jeho čin vyšel najevo, uprchl do Rakouska, kde spáchal sebevraždu. V kronice se také píše, že po příchodu Rudé armády se zabavovala nejvíce jízdní kola, radia a šatstvo, ale ne Rusové, ale čeští chlapci - posbírali odhozené pušky a dělali partyzány. Rusové se hleděli najíst vajec, něco vypít a shánět děvčata. I sedmdesátiletá se hodila. 

 Postupně začal odsun německých občanů do sběrného střediska v Moravské Třebové a nelze vyloučit možné rozkrádán í části německého majetku.

Škola, základ života

4. 12. 1929 byla zřízena veřejná měšťanská škola. V roce 1933 byla zahájena stavba nové české školy a 2. 6. 1935 slavnostně otevřena. Zahájení se zúčastnilo několik tisíc lidí z širokého okolí, hudebník Robert Machálek z Biskupic složil pro slavnost pochod. K nelibosti Němců obcí prošel pochod mnoha stovek lidí v národních krojích. 

 V době okupace byla ve škole umístěna vojenská nemocnice. 18. 5. 1945 převzal zdevastovanou budovu školy nový ředitel Arnold Maršálek, nechal školu vymalovat a vyčisti. Byl obstarán školní nábytek a 3. 9. 1945 zahájen nový školní rok. Noví nastupující učitelé neměli potřebnou kvalifikaci pro výuku na měšťanských školách, ale díky řediteli Maršálkovi se museli přihlásit ke zkouškám učitelské způsobilosti. Zákonem také bylo bydliště každého učitele v Chornicích. Každému přespolnímu byl obstarán byt. Škola velice dobře spolupracovala s veřejností a složkami. Započala v prosinci 1948 se školním stravováním. Děti dostávaly ½ litru polévky denně.
V tělocvičně s jevištěm byla realizována pravidelná divadelní představení. Z výtěžku byly zakoupeny divadelní pomůcky, kulisy a také vybavení kabinetu.

Od roku 1962 - 1979 vedl školu Josef Havlena, který před tím působil v Bohdalově. Byl svědomitý a náročný k sobě i učitelům. 

 Cílem práce školy byla kvalitní výuka, měla nízký počet neprospívajících žáků, vysoké procento přijatých uchazečů na studium na středních školách.

Pramen: František Plech, autor publikací o historii Jevíčka a oblastí Malé Hané - z bádání v kronikách, státním archivu a ze vzpomínek žijících pamětníků

Chornické osobnosti

Wenzel Müller - 26. 9. 1759 Městečko Trnávka - 3. 8. 1835 Baden u Vídně

 Josef Wenzl - 8. 2. 1856 Unerázka - 19. 5. 1884