Tajemství svatováclavské koruny  

 
  Geniální císař římský a král český Karel IV. je dodnes považován za nejvýznamnějšího českého vládce, mimořádně vzdělaného panovníka a stavitele, který budoucím pokolením po sobě zanechal nejen krásné stavby. Pro naše dějiny má největší význam i založení prvního vysokého učení ve střední Evropě. 

 Mimo jiné byl i svým způsobem jasnovidec a senzibil, přikláněl se k náboženské mystice. Byl horlivý podporovatel církve, budovatel chrámů a vášnivý sběratel ostatků svatých i jiných křesťanských relikvií. Údajně věřil, že až nastane soudný den, budou svatí své ostatky hledat. Budou-li shromážděny v Praze, přijdou sem a toto město se stane městem vyvoleným, kde navěky zavládne dokonalá harmonie v souladu s Bohem. V jeho vlastnoručně psaném životopise popisuje sny předvídající budoucnost nebo setkání s duchem. Měl pravděpodobně dar vnitřního vidění.

 
 Karel IV. si v roce 1346 nechal na míru zhotovit u pražských zlatníků pro svou korunovaci českým králem (2. 9. 1347) v bazilice svatého Víta svatováclavskou korunu. Je vyrobena po vzoru francouzské koruny Ludvíka IX. Francouzského (1214 - 1270) a zasvěcena svatému Václavovi. Podle některých odborníků k jejímu vytvoření byl použit Blančin drahocenný opasek, který dostala svatebním darem od francouzského krále. S korunou českých králů byla zhotovena i koruna královen, která se však nedochovala.

Cena korunovačního klenotu je nevyčíslitelná, jeho vzácnost podporuje i mystický charakter. Podle pověsti koruna každému, kdo si ji na hlavu nasadí neoprávněně, přinese tragický konec.

Legenda vychází pravděpodobně z papežské listiny, kterou na žádost Karla IV. vydal papež Klement VI., jeho učitel a přítel z mládí. Píše se v ní, že toho, kdo svatokrádežně nakládá se svatováclavskou korunou, stihne trest nejvyšší.

Zkazky tvrdí, že pokušení vyzkoušet si tento klenot údajně neodolal zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich (1904 - 1942), který přebral dne 19. 11. 1941 z rukou prezidenta republiky Emila Háchy všech sedm klíčů od vstupních dveří ke korunní komoře s korunovačním pokladem ve svatovítské katedrále. Vstoupil do korunní komory v doprovodu svých dvou synů Klause (1933 - 1943) a Heidera (1934) a K. H. Franka (1898 - 1946), kdy i nejstarší syn si zde vyzkoušel korunu. Reinhard rok po události přišel o život při atentátu a jeho syna srazilo nákladní auto u jejich zámeckého sídla v Panenských Břežanech.

Symbolem moci je žezlo (tyč z drahého kovu osázená drahými kameny), které vládce třímá v ruce, královské jablko představuje svět, který monarcha ovládá. Koruna na hlavě budí respekt, patří na hlavu pouze panovníkům. V korunovační výbavě nesmí chybět hermelínový plášť, štóla, pás, manipul (šátek), pouzdro a poduška.

Použitá literatura:

Jan Bauer: Lucemburkové, Jan Bauer: Zrození českého státu, Vladimír Liška: Karel IV., Epocha 11/2020